VODNÍ MLÝN KOLÁROVO

Areál je již svojí polohou předurčen pro nejrozmanitější činnosti. Nachází se v blízkosti centra (cca 500m) městečka Kolárovo, na východní hranici žitného ostrova. Areál leží na poloostrově, jehož hranice tvoří toky Malého Dunaje a Váhu z jedné strany a mrtvého ramene Malého Dunaje ze strany druhé. K neodmyslitelné součásti území patří již od od poloviny 15. století Hrad míru, jehož zbytky (zemní val) jsou zachovány dodnes. Jeho historie je stručně shrnuta na třech informačních tabulích.

Složení flóry a fauny je typické pro ekosystém lužního lesa, což je dobrým výchozím bodem při realizaci projektu "ekologické šetrnosti výuky dětí a mládeže". Tento projekt se realizuje formou jednodenních, ale i vícedenní naučná-vzdělávacích pobytů, které se pořádají pro všechny školské kategorie. Účastníci jsou seznámeni s ekosystémem lužního lesa přímo v terénu, poznávají terminologii i praktickou využitelnost obnovitelných zdrojů energie. Jednou z obnovitelných sekcí je i lidová architektura (včetně technologie vodního mlýna), kde se klade důraz zejména na vysokou symbiózu našich předků s přírodou.

Zpestřením pobytu jsou hlavně pro menší věkové kategorie "ekohry". Neodmyslitelnou součástí programu je i čluny. Projekt se realizuje od r. 1991 a zúčastnilo se ho již několik desítek škol ze Slovenska, ale i ze zahraničí. Přihlášky škol registrujeme v průběhu celého školního roku (zvlášť podzimní a jarní termíny).

Tábory se pořádají se zaměřením na ekologii, lidové řemesla, meditační nebo vodácké, ale i tábory pro děti ze sociálně slabších rodin.

Letní turistická sezóna začíná 1.května celodenním kulturním programem, který pokračuje v průběhu celého léta. Prostor si zde nacházejí různé hudební a umělecké žánry, ale největší důraz se klade na lidový folklór a lidové tradice. Rozlehlé prostory s dvěma dětskými hřišti, plážovým volejbalem, přilehlými vodními plochami, s možností rybolovu a plavba na loďce, vytvářejí ideální podmínky pro rodinné pikniky, které si návštěvníci mohou zpříjemnit přípravou vlastních pokrmů na ohnisku, nebo na grilovacích zařízeních, které jsou k dispozici.

Dobrou náladu dotváří i nabídka tradiční "Hospody u Mlýna" s výbornou nabídkou výčepního a lahvového piva, širokým sortimentem vinotéky a ojedinělou nabídkou darů přírody - obrovským výběrem bylinných likérů.

Nabídku dotrvárajú dárkové předměty, pohlednice a dětské zboží.

Vnitřní interiér objektu s galerií s více než sto místy k sezení je ideálním místem pro různé rodinné oslavy, školní srazy, podnikové posezení a jiné po celý rok.

Venkovní prostory areálu s kapacitou přes 400 míst k sezení (s možností rozšíření) as jevištěm jsou oblíbeným místem k pořádání sportovně-kulturních dnů i pro větší firmy a organizace.

Romantické dušičky zasaženy Amorovým šípem zde najdou také prostor pro své "ANO". Krásu mladomanželského páru určitě dokreslí nádherná scnenéria vodního mlýna zpestřena koňským spřežením a převozem novomanžele na člunu.

Nejen pro začátečníky zajistíme vodácký tábor s finálním splavné Malého Dunaje.

Pro milovníky zimních sportů jsou při ideálním zimním počasí k dispozici obrovské přírodní ledové plochy (mrtvé rameno Malého Dunaje a přilehlé jezera) a pro lyžaře běžecké trasy.

Areál je pro návštěvníky k dispozici celoročně. Celý areál je zajištěn nově vybudovaných informačním systémem - velkoplošnými, čtyrjazyčnými informačními tabulemi. Pro předem nahlásit návštěvy je zabezpečen odborný výklad.

Otevírací doba muzea je:

• letní turistická sezóna (1.5.-15.10.): 9:00-22:00 hod.
• zimní sezóna (16.10.-do 30.4.): 12:00-22:00

Pro předem ohlášené skupiny je muzeum k dispozici i mimo otevírací doby.

Historie

S pěstováním obilí přichází lidstvo s novými pracovními úkony, včetně drcení a mletí. Nejstarší ruční drtiče obilí pocházejí ze 13. století před n. l. Postupně se drcení mění na mletí rotačním pohybem. Ve středověku se ruční mlýnky rozšířily po celé Evropě a byly součástí téměř každé domácnosti.

Původně malé mlýnské kameny na ruční pohon se v antice roztáčeli silou zvířat, později pomocí přírodní energie - vody (už ve 2. století př.n.l.) a vzduchu (v Číně již v 7. století př.n.l). První vodní mlýny byly velmi jednoduché mechanismy, sestávající ze sběrače vodní energie (čtyřlopatový systém mlýnského kola), ukončeného tzv. lubem (sudovitá zařízení ze dřeva), kde byly umístěny dva mlýnské kameny.

Historický a civilizační vývoj však přinášel s sebou neustálé zdokonalování vodních mlýnů, vypracováním těch nejdokonalejších - plovoucích. Za svou dokonalost vděčí tyto mechanismy volnému pohybu (plaváním) na hladině řek a možnosti vyhledávání říčních bodů s nejsilnějším prouděním, s možností využití nejefektivnější energie řeky. Plovoucí mlýny proto nebyla na rozdíl od ostatních vodních mlýnů závislé na hladiny řek a vodnatosti toků. Tyto mlýny mají Byzantský původ s využitím především na Balkáně. V 15. - 16. století začaly pronikat na území střední Evropy, kde dosáhly největší rozmach v 18. - 19. století, ale hojně pracovali i v první polovině 20. století. Ostatní svět tuto technologii nebyl, i když, tak jen v ojedinělých případech. Tato skutečnost také přispěla k rychlému zániku těchto výjimečných technických skvostů v průběhu 20. století. Nejvíce však k zániku přispěl opět sám člověk, se svým neomezeným cynismem, likvidačními zákony (Energetický zákon v Československu z roku 1938), politické a společenské změny v některých zemích (pro komunistické režimy byly taková zařízení feudálním a buržoazními prožitky) a také nesmyslná občanská válka v bývalé Jugoslávii, kde se oběťmi války staly i poslední plovoucí mlýny.

Naštěstí um a šikovnost našich předků může obdivovat, díky několika nadšencům, i současná generace v podobě replik. Jednou z nejnavštěvovanějších a nejznámějších je Plovoucí mlýn v Kolárovo (kromě něj existují ještě dvě novější repliky na území Rakouska).

Plovoucí mlýn v Kolárovo

Tento mlýn je rekonstrukcí původního Radvaňského vodního mlýna, který pracoval na řece Dunaj u obce Radvaň nad Dunajem, nedaleko Komárna.

Původní mlýn byl postaven kolem roku 1920 a majitelem byl pan Szivanyó Béla. Mlýn existoval do roku 1945, kdy za záhadných okolností vyhořel. Jeho zánik byl zánikem také vůbec posledního plovoucího tělesa na celém toku Dunaje. I z tohoto důvodu vznikla v 70. letech 20. století myšlenka rekonstrukce radvaňského mlýna. Podkladem k vypracování projektové dokumentace se staly dobové fotografie zachycující tento mlýn, ale především věrný model, který si ve dvoře postavil bývalý zaměstnanec mlýna Suhaj Lajos. Tato myšlenka byla realizována na přelomu 70. a 80.-tých let 20. století loděnicemi v Komárně. Stavba mlýna byla dokončena v roce 1982. Technická dokonalost této stavby byla zastíněna nedotažení myšlenek jeho využití do konce. Částečné pokusy o jeho využití (např. jako restaurační zařízení) selhávali hned v začátcích, takže nejčastějším domovem už chátrající mlýna se staly přístavní vody Komárňanská loděnic. Iniciativy na jeho záchranu se chopili Kolárovská ochranáři a tak byl mlýn v září roku 1990 přemístěn na rameno Malého Dunaje do Kolárovo. 25. května 1995 se stal majetkem ochranářů a v současnosti, již jako Národní kulturní památka, je zpřístupněn pro širokou veřejnost. Je součástí přírodního areálu, kteří Kolárovská ochranáři budují od roku 1995.