Národní parky na Slovensku

Tatranský národní park (TANAP)

TANAP je nejstarší ze současných devíti národních parků na Slovensku. Byl vyhlášen v roce 1948. Rozloha národního parku činí 74 111 ha, jeho ochranného pásma 36 574 ha. Dělí se na Východní Tatry (Vysoké a Belianské Tatry) a Západní Tatry. Na utváření jejich reliéfu se podílely především ledovce, které vytvořily ledovcová údolí se širokými kotli, v nichž vznikla jezera – plesa. Největším a nejhlubším z tatranských ples je Veľké Hincovo pleso s hloubkou 54 m. Nejvyšší a nejznámější částí tohoto pohoří jsou Vysoké Tatry s nejvyšším vrcholem Gerlachovským štítem (2655 m n. m.). Nejvyšším vodopádem je Kmeťův vodopád v dolině Nefcerka (80 m). Z mnoha jeskyní je veřejnosti přístupná pouze Belianská jeskyně (délka 1752 m).

Návštěvníkům slouží téměř 600 km značených turistických tras. Téměř dvě třetiny území pokrývají lesy. Dominantní dřevinou je smrk ztepilý, významný je také výskyt borovice lesní a limby, modřínu opadavého a kosodřeviny. Zastoupeny jsou rovněž bučiny a javorové porosty.

Tatranská flóra je velmi rozmanitá. Roste zde například kontryhel mořskooký (Alchemilla oculimarina), voskovka holá tatranská (Cerinthe glabra tatrica), prvosenka dlouhokvětá širokolistá (Primula halleri ssp. platyphylla) a další druhy. Z pestré palety živočichů jsou nejatraktivnější vysokohorské druhy, například kamzík horský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica), který je symbolem Tater, a svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris). Typickými druhy jsou také hraboš sněžný (Chionomys nivalis) a z ptáků orel skalní (Aquila chrysaetos).

Adresa:
Správa Tatranského národního parku
Tatranská Lomnica 14066
059 60 Vysoké Tatry

Kontakt:
tel.: +421 52 478 03 50
e-mail: [email protected]

Národní park Nízké Tatry (NAPANT)

NAPANT je rozlohou největším národním parkem na Slovensku. Jeho výměra činí 72 842 ha a ochranné pásmo má rozlohu 110 162 ha. Vyhlášen byl v roce 1978.

Nízké Tatry představují mohutný horský celek táhnoucí se ve směru východ–západ v délce téměř 100 km. Nejvyšším vrcholem je Ďumbier (2043 m n. m.). Sedlo Čertovica pohoří rozděluje na dvě části: západní – Ďumbierské Tatry a východní – Kráľovohoľské Tatry.

Masiv Kráľovy hole je pramennou oblastí tří slovenských řek – Váhu, Hronu a Hnilce. Po tisíciletí zde voda vytvářela podzemní svět, který lze obdivovat ve zpřístupněných jeskyních (Demänovská jeskyně svobody, Demänovská ledová jeskyně, Bystrianská a Važecká jeskyně). Nejdelším jeskynním systémem je Demänovský systém s labyrintem chodeb dlouhým 23 km. Největším stálým přírodním plesem je Vrbické pleso v Demänovské dolině.

Lesy pokrývají přibližně 70 % území národního parku. Vegetace přechází od smíšených lesů nižších poloh přes horské smrčiny a pásmo kosodřeviny až po alpinské hole. Roste zde například brambořík fatranský (Cyclamen fatranse), hořec Clusiův (Gentiana clusii), hvězdnice alpinská (Aster alpinus) i protěž alpinská (Leontopodium alpinum).

Rozlehlost území a rozmanitost podmínek umožňují výskyt mnoha druhů živočichů. Symbolem národního parku je medvěd hnědý (Ursus arctos), na vodní toky je vázána vydra říční (Lutra lutra). Skalnaté části obývá kamzík horský tatranského původu (Rupicapra rupicapra tatrica) a v alpinském pásmu se vyskytuje svišť horský (Marmota marmota).

Kontakt:
Správa Národního parku Nízké Tatry
Partizánska cesta 69
974 01 Banská Bystrica

E-mail: [email protected]
Tel.: +421 48 28 550 10

Národní park Slovenský ráj

Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988. Jeho rozloha činí 19 763 ha a ochranné pásmo má rozlohu 13 011 ha. Rozprostírá se v severovýchodní části Slovenského rudohoří.

Mezi typické přírodní fenomény patří náhorní plošiny, hluboké kaňony, rokle, vodopády, povrchové krasové jevy a podzemní prostory s krápníkovou i ledovou výzdobou. Nejvyšším bodem národního parku je Predná hoľa (1545 m n. m.). Nejznámějšími roklemi jsou Suchá Belá, Piecky, Sokol a Kyseľ s četnými vodopády. Zbytky původně plochého reliéfu představují náhorní plošiny Glac, Geravy, Pelc a Skala.

Nachází se zde téměř 200 jeskyní a propastí, z nichž veřejnosti přístupná je pouze Dobšinská ledová jeskyně, známá již od roku 1870. K zajímavým geomorfologickým jevům patří také 11 km dlouhé průlomové údolí Hornádu.

Téměř celé území pokrývají lesy s převahou bučin a pozměněných smrčin. Mezi významné druhy rostlin patří hvězdnice alpinská (Aster alpinus), koniklec slovenský (Pulsatilla slavica), prvosenka holá (Primula auricula), zvonek karpatský (Campanula carpatica) a mnohé další.

Krajinu oživuje pestré společenstvo živočichů s množstvím motýlů, pěvců i dravých ptáků, například orel křiklavý (Aquila pomarina), poštolka obecná (Falco tinnunculus), výr velký (Bubo bubo) či čáp černý (Ciconia nigra). V hlubokých lesích žijí velké šelmy, jako medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx). Na skalách roklí se vyskytuje kamzík horský alpského původu (Rupicapra rupicapra).

Adresa:
Správa NP Slovenský ráj
Štefánikovo nám. 9
052 01 Spišská Nová Ves

Tel.: 053 442 20 10
E-mail: [email protected]

Pieninský národní park (PIENAP)

Pieninský národní park je nejmenším národním parkem na Slovensku, avšak mimořádně bohatým na přírodní hodnoty a malebné scenérie. Byl vyhlášen v roce 1967. Jeho rozloha činí 3 750 ha a ochranné pásmo zaujímá 22 444 ha. Nachází se na východním Slovensku v bradlovém pásmu Pienin. Rozsáhlé ochranné pásmo zasahuje do pohoří Spišská Magura.

Charakteristickým prvkem Pienin je hluboké a meandrující průlomové údolí řeky Dunajec. Symbolem Pienin je polský masiv Trzy Korony (982 m n. m.). Nejvyšším vrcholem na slovenské straně je Plašná (890 m n. m.), známá je také Holica (828 m n. m.) s legendami opředenými až 80 metrů vysokými skalními věžemi Sedmi mnichů.

V Haligovském krasu je nejznámější jeskyní Aksamitka, pojmenovaná po veliteli bratríků, který se zde údajně ukrýval.

Území je zalesněné se zachovalými jedlobukovými porosty a původními borovými porosty na skalách. Roste zde také polský modřín opadavý (Larix decidua ssp. polonica) a místy tis červený (Taxus baccata). K nejvýznamnějším rostlinným druhům patří chryzantéma pieninská (Dendrathema zawadskii), pelyněk pravý (Artemisia absinthium var. calcigena), trýzel pieninský (Erysimum pieninicum), chrpa Triumphétova pieninská (Centaurea triumfetti subsp. pieninica) a jalovec chvojka (Juniperus sabina).

Z bohaté fauny je třeba zmínit kobylku pieninskou (Isophya pienensis), z motýlů jasoně červenookého (Parnassius apollo), z brouků tesaříka alpského (Rosalia alpina), ze šelem rysa ostrovida (Lynx lynx), příležitostně také vlka obecného (Canis lupus) a vydru říční (Lutra lutra). Ze vzácnějších druhů ptáků zde hnízdí orel křiklavý (Aquila pomarina), výr velký (Bubo bubo) a čáp černý (Ciconia nigra).

V řece Dunajec žije přibližně 20 druhů ryb včetně pstruha duhového a hlavátky podunajské. Vyhledávanou historickou památkou je středověký Červený Kláštor, založený roku 1330, kde mnich Cyprián v 18. století sestavil dodnes dochovaný herbář pieninských a zamagurských rostlin.

Adresa:
Správa Pieninského národního parku
SNP 57
061 01 Spišská Stará Ves

Tel.: 052 418 10 71
E-mail: [email protected]

Národní park Malá Fatra

Národní park Malá Fatra byl vyhlášen v roce 1988. Jeho rozloha činí 22 630 ha, ochranné pásmo zaujímá 23 262 ha. Vyznačuje se nádhernou krajinou s pestrým reliéfem a bohatstvím rostlinných i živočišných druhů.

Zahrnuje Kriváňskou Fatru s nejvyšším vrcholem Velkým Kriváněm (1709 m n. m.). Charakteristickou dominantou je však Velký Rozsutec (1610 m n. m.), který mnozí považují za nejkrásnější vrchol Slovenska.

K přírodním zajímavostem patří Křišťálová jeskyně pod Malým Rozsutcem s kalcitovou výzdobou, 38 metrů vysoký Šútovský vodopád a sedm kilometrů dlouhý průlomový úsek řeky Váh mezi Dubnou Skalou a Strečnem.

Více než tři čtvrtiny území pokrývají lesy od bukového až po kosodřevinový vegetační stupeň. Zajímavý je výskyt teplomilných dubových lesů v okolí Starhradu. Mezi významné rostliny patří hořec Clusiův (Gentiana clusii), prvosenka holá (Primula auricula), hvozdík časný (Dianthus hungaricus) či vzácný střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

Živočišstvo reprezentují typické západokarpatské druhy. Ze vzácných ptáků zde žijí orel skalní (Aquila chrysaetos), výr velký (Bubo bubo) a čáp černý (Ciconia nigra). Lesy jsou domovem medvěda hnědého (Ursus arctos), rysa ostrovida (Lynx lynx), kočky divoké (Felis silvestris) a vlka obecného (Canis lupus).

Významnou součástí území jsou také kulturní památky, zejména hrady Strečno a Starhrad, lidová architektura v obcích Štefanová a Podšíp a folklór spojený s tradicí Juraje Jánošíka.

Adresa:
Správa NP Malá Fatra
Hrnčiarska 197
013 03 Varín

Tel.: 041 569 2311
Pohotovostní linka zásahového týmu pro medvěda hnědého – Fatra:
0910 658 615

E-mail: [email protected]

Národní park Poloniny

Národní park Poloniny leží v severovýchodní části Slovenska na hranicích s Polskem a Ukrajinou. Byl vyhlášen v roce 1997. Jeho rozloha činí 29 805 ha a ochranné pásmo zaujímá 10 973 ha.

Mimořádně zachovalá příroda a typický krajinný ráz byly důvodem zařazení území mezi biosférické rezervace UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra.

Dominantní složkou krajiny jsou lesy, zejména bukové a jedlobukové porosty. K největším přírodním hodnotám patří zachované karpatské pralesy s mohutnými až 400 let starými jedlemi. Nejznámějším pralesem je Stužica pod nejvyšším vrcholem Kremenec (1221 m n. m.).

Pro území jsou charakteristické také horské louky – poloniny, které se rozkládají na hlavních hřebenech Bukovských vrchů. Hraniční hřeben ve výšce 1000–1200 m n. m. tvoří rozvodí mezi Baltským a Černým mořem.

Rostlinstvo se vyznačuje výskytem východokarpatských druhů. Roste zde například starček sírožlutý (Senecio papposus), hadí mord růžový (Scorzonera rosea), pryskyřník karpatský (Ranunculus carpaticus) nebo čemeřice nachová (Helleborus purpurascens).

Z obojživelníků zde žijí všechny druhy mloků vyskytujících se na Slovensku. Z plazů je významná užovka stromová (Elaphe longissima). Z ptáků zde hnízdí orel křiklavý (Aquila pomarina), luňák červený (Milvus milvus) a puštík bělavý (Strix uralensis).

Početné stavy jelení zvěře regulují šelmy, především vlk obecný (Canis lupus), který je symbolem této oblasti. Občas sem z Polska zavítá zubr evropský (Bison bonasus) nebo los evropský (Alces alces).

Součástí chráněného území jsou také jedinečné kulturní památky – dřevěné kostelíky (cerkve) v obcích Topoľa, Uličské Krivé, Ruský Potok a Jalová.

Adresa:
Správa NP Poloniny
Ul. mieru 193
067 61 Stakčín

Tel.: 0577 62 44 24
E-mail: [email protected]

Národní park Muránská planina

Národní park Muránská planina byl vyhlášen v roce 1997. Jeho rozloha činí 20 318 ha a ochranné pásmo zaujímá 21 698 ha. Krasová náhorní plošina na pomezí středního a východního Slovenska ve Slovenském rudohoří si díky své odlehlosti zachovala původní a přirozený charakter.

Ve vápencích a dolomitech, které po tisíciletí formovala voda, vznikla hluboká údolí s několika vodopády. K bohaté škále krasových útvarů patří 170 jeskyní, často s krápníkovou výzdobou nebo ledovou výplní, 14 propastí včetně nejhlubší Michňové propasti hluboké 105 metrů, přibližně 70 krasových pramenů, množství závrtů a škrapových polí.

Nejrozsáhlejším jeskynním systémem je Bobačka, 2221 metrů dlouhá vyvěračková jeskyně se sifony, podzemními jezírky a bohatou krápníkovou výzdobou.

Pro Muránskou planinu jsou typické rozsáhlé lesy s převahou bučin a jedlobučin. Zastoupeny jsou také uměle vysazené smrkové porosty. Na nejvyšším vrcholu Fabova hoľa (1439 m n. m.) roste několik nepůvodních limber.

Rostlinstvo je mimořádně bohaté, převládají horské druhy. Nejzajímavější jsou rostliny skalních stanovišť, mezi nimi vzácný a vonný lýkovec muráňský (Daphne arbuscula), který se nikde jinde na světě nevyskytuje.

Stejně pestré je i živočišstvo. Žije zde množství měkkýšů, brouků, motýlů, mloků a nápadná mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Bohaté je také zastoupení ptáků, včetně dnes již vzácného orla skalního (Aquila chrysaetos) a největší evropské sovy – výra velkého (Bubo bubo).

Vhodné podmínky zde nacházejí také velké šelmy. Jeskyně poskytují útočiště přibližně 18 druhům netopýrů. Historii regionu připomínají ruiny Muránského hradu s legendárním skalním útvarem Cigánka a také zámek na Prednej Hore.

Adresa:
Správa Národního parku Muránská planina
J. Kráľa 12
050 01 Revúca

Tel.: +421 903 298 419
E-mail: [email protected]

Národní park Velká Fatra

Národní park Velká Fatra byl vyhlášen v roce 2002. Jeho rozloha činí 40 371 ha a ochranné pásmo zaujímá 26 133 ha. Toto krásné a přírodně cenné pohoří ve středním Slovensku dosahuje délky přibližně 40 km a nejvyššího bodu na vrcholu Ostredok (1592 m n. m.).

Krásu podzemního světa představuje veřejnosti přístupná Harmanecká jeskyně, objevená v roce 1932.

Podstatnou část území pokrývají lesy s převahou bučin a jedlobučin. Souvislejší porosty kosodřeviny (Pinus mugo) se nacházejí na vrchu Čierny kameň. Velká Fatra je považována za nejvýznamnější středoevropské naleziště tisu červeného (Taxus baccata), reliktní dřeviny pocházející z období třetihor.

Z významných rostlinných druhů zde rostou protěž alpinská (Leontopodium alpinum), hvězdnice alpinská (Aster alpinus), sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora) a zejména velmi vzácný brambořík fatranský (Cyclamen fatrense).

Na rašeliništích v podhůří lze nalézt vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), masožravou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) i rosnatku anglickou (Drosera anglica).

Bohatá fauna poskytuje vhodné podmínky velkým šelmám, jako jsou medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx). Z vysoké zvěře zde žijí jelen evropský (Cervus elaphus) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Ve skalnaté Gaderské dolině se vyskytuje kamzík horský alpského původu (Rupicapra rupicapra).

Z dravých ptáků zde hnízdí orel skalní (Aquila chrysaetos) a orel křiklavý (Aquila pomarina).

Kulturní hodnoty území představují zříceniny Blatnického a Sklabinského hradu a také památková rezervace lidové architektury Vlkolínec, zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Adresa:
Správa Národního parku Velká Fatra
P. O. Hviezdoslava 73/38
036 01 Martin

Tel.: 043 4284 503
E-mail: [email protected]

Národní park Slovenský kras

Národní park Slovenský kras byl vyhlášen v roce 2002. Jeho rozloha činí 34 611 ha a ochranné pásmo zaujímá 11 742 ha. Jedná se o nejrozsáhlejší krasovou oblast Slovenska, nacházející se v jihovýchodní části Slovenského rudohoří.

Plošinatá krajina je členěna vodními toky na soustavu planin s množstvím povrchových i podzemních krasových jevů, jako jsou škrapy, škrapová pole, krasové jámy, jeskyně a propasti.

Nacházejí se zde nejznámější veřejnosti přístupné jeskyně Slovenska – Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně a Ochtinská aragonitová jeskyně, která představuje unikátní podzemní krasový útvar s jedinečnou mineralogickou výzdobou tvořenou trsy a keříčky mléčně bílého aragonitu.

Zvláštností území je také Silická lednice – propast s celoroční ledovou výzdobou.

Jeskyně Slovenského a Aggteleckého krasu v Maďarsku jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Většinu území pokrývají listnaté lesy s převahou dubu, habru a buku. Z floristického hlediska patří Slovenský kras k nejbohatším oblastem střední Evropy. Rostou zde například ruměnice turnianská (Onosma tornense), kandík psí zub (Erythronium dens-canis), hvozdík časný pestrý (Dianthus hungaricus subsp. pseudopraecox) či áron alpský štíhlý (Arum alpinum subsp. gracile), které se vyskytují pouze na tomto území.

Rozmanité rostlinstvo vytvořilo vhodné podmínky pro bohatou faunu. Žije zde vzácná sága stepní (Saga pedo), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ještěrka zední (Lacerta muralis) či užovka stromová (Elaphe longissima).

Symbolem národního parku je sokol raroh (Falco cherrug). K dalším významným druhům patří orel křiklavý (Aquila pomarina) a orel královský (Aquila heliaca).

Významnou složku savčí fauny tvoří netopýři – z 24 druhů známých na Slovensku bylo v této oblasti zaznamenáno 22 druhů. Silně ubývajícím druhem je sysel obecný (Citellus citellus).

Území se stalo první biosférickou rezervací Slovenska již v roce 1977. V roce 1995 bylo 12 jeskyní Slovenského krasu zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO v rámci slovensko-maďarského projektu Jeskyně Slovenského a Aggteleckého krasu.

Adresa:
Správa Národního parku Slovenský kras
Hámosiho 188
049 51 Brzotín

Tel.: 058 732 68 15
E-mail: [email protected]