Město Trenčín

Trenčín (po maďarsky Trencsén, nemecky Trentschin, latinsky Trentsinum alebo Laugaricio) je mesto s 57 000 obyvateľmi ležiace na rieke Váh. Nachádza sa na západnom Slovensku blízko hraníc s Českou republikou. Mesto je vzdialené približne 120 km severovýchodne od hlavného mesta Slovenska - Bratislavy. Vďaka svojej strategicky výhodnej polohe dal vznik Trenčianskemu hradu. Aj v súčasnosti je Trenčín významným centrom obchodu, hospodárstva, kultúry a športu. Svoje sídla a pobočky tu majú mnohé inštitúcie a spoločnosti. Dlhoročnú tradíciu v meste majú výstavy a veľtrhy, mesto je známe i ako mesto módy.

Trenčín (maďarsky Trencsén, německy Trentschin, latinsky Trentsinum nebo Laugaricio) je město s 57 000 obyvateli ležící na řece Váh. Nachází se na západním Slovensku poblíž hranic s Českou republikou. Město je vzdáleno přibližně 120 km severovýchodně od hlavního města Slovenska - Bratislavy. Díky své strategicky výhodné poloze dal vznik Trenčínskému hradu. I v současnosti je Trenčín významným centrem obchodu, hospodářství, kultury a sportu. Svá sídla a pobočky zde mají mnohé instituce a společnosti. Dlouholetou tradici ve městě mají výstavy a veletrhy, město je známé i jako město módy.

Geografie

Trenčín je přirozeným geografickým centrem středního Pováží. Z hlediska administrativního členění Slovenské republiky je správným centrem Trenčínského kraje, který tvoří 9 okresů: Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Město nad Váhem, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín.
Díky své strategicky výhodné poloze je Trenčín významným centrem obchodu, hospodářství, kultury a sportu. Svá sídla a pobočky zde mají mnohé instituce a společnosti. Dlouholetou tradici ve městě mají výstavy a veletrhy, město je známé i jako město módy. V současnosti v něm žije téměř 60 000 obyvatel.

Historie

Trenčín patří spolu s Nitrou a Bratislavou ke třem nejstarším městům na Slovensku, které kroniky zmiňují už v 11. století. Jeho strategicky klíčová poloha v blízkosti tří karpatských průsmyků na křižovatce obchodních cest z něj vždy dělala významný opěrný bod a správné centrum celého středního Pováží.

Nejstarší archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka v Trenčíně a okolí již v Pravěku před 200 000 lety. Starověké osídlení reprezentuje sídelní lokalita Maďarovské kultury ze 2. tisíciletí př. nl. l. z období mladší doby bronzové na hradní skále a pozůstatky sídliště Lužické kultury z pozdní doby bronzové z přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n.l. na hradní skále a v přilehlé části Breziny. Ve stejné lokalitě odhalil archeologický výzkum i pozůstatky osídlení lidu Púchovské kultury z doby železné. Ve 2. a 1. století zde existovalo opevněné sídelní a obchodní středisko z období pozdního Laténu, jehož keltské obyvatelstvo udržovalo obchodní vztahy s Kelty na středním Dunaji, jak o tom svědčí nález zlaté keltské mince typu Athena Alknis a dvě stříbrné tetradrachmy  typu Biatek bratislavských Bójů.

Již ve stoletích před příchodem Keltů vedla územím Trenčína přes Vlářský průsmyk a dále povodím Moravy jedna z větví slavné Jantarové cesty, kterou putovali etruští, řečtí a později římští obchodníci ze středomořské oblasti na Pobaltí. Ze severu přiváželi vzácný jantar, za který platili luxusními výrobky antických řemeslníků a vínem.

Na přelomu našeho letopočtu vytlačily Kelty germánské kmeny přicházející na území západního Slovenska ze severu a západu. Nejznámější z nich byli Kvádi, kteří spolu s Markomany, sídlícími na sousední jižní Moravě, vedli časté boje s legiemi Římské říše. K nejvýznamnějšímu střetu obou soupeřů došlo v době tzv. náměstí. Markomanských válek, když se vítězná II. legie pomocná dostala až do oblasti Trenčína, kde na přelomu let 179 - 80 přezimovala. Tuto událost připomíná známý Římský nápis na hradní skále, který řadí Trenčín do exkluzivní skupiny evropských měst s antickou minulostí.

O půlstoletí později zažil Trenčín období své největší slávy. Matúš Čák zvaný Trenčiansky a toho jména už třetí, udělal z něj centrum svých rozsáhlých držav. Po jeho smrti v roce 1321 připadl Trenčín opět uherskému panovníkovi, kterým byl tehdy Karel Robert z Anjou. Ten mu potvrdil městské výsady, které mu udělil pravděpodobně už Matouš Čák. Trenčín tak získal i právo ohradit se hradbami. Městské opevnění z 15. století, sestávající z jednoduchého hradebního pásu se dvěma branami, navazovalo na opevnění hradu a spolu s opevněným okrskem farního kostela tzv. . Marienburgem, tvořilo jednotný ucelený fortifikační systém.

Trenčín patří k nejstarším místům výskytu skladeb J. Haydna (1765) a C. Ditterse von Dittersdorfa, zejména symfonií těchto dvou vynikajících mistrů hudebního klasicismu (hráli si v kostele na začátku a během bohoslužby již v 60. letech 18. století). V těchto tendencích, t. j. výborné znalosti dobového repertoáru pokračovali piaristé - vždyť nejstarší známé odpisy děl W. A. ​​Mozarta a L. van Beethovena pocházejí také z Trenčína (1787, resp. 1811).

Památky

Trenčínský hrad Římský nápis, Farské schody, Reliéf Jana Jiskru z Brandýsa, Katův dům, Farský kostel Narození Panny Marie, Hotel Tatra, Mírové náměstí, Morový sloup, Piaristický kostel sv. Františka Xaverského, Synagoga, Karner sv. Michala, Klášterní kostel Notre Dame, Kaple sv. Anny, Evangelický kostel, Ranobarokní klášterní komplex

Rezervujte si ubytování v Trenčíně, kde na vás čekají útulné hotely s konferenčními prostory, ale také penziony s příjemným interiérem.