Demänovská jeskyně Slobody

Nachází se 13 km jižně od města Liptovský Mikuláš v Nízkých Tatrách, na pravé straně Demänovské doliny, několik kilometrů pod známým lyžařským střediskem Jasná. Byla objevená v roce 1921 Aloisem Králem a jeho místními pomocníky Adamem Mišurou, Otou Hrabalem a Jarmilou Vránovou. Demänovská jeskyně svobody je nejnavštěvovanější turisticky zpřístupněnou jeskyní na Slovensku.

Jeskyně svobody má ze známých Demänovských jeskyní nejbohatší krápníkovou výzdobu. Uměle prokopaný vstupní otvor leží v západním svahu Demänovské Poludnice ve výšce 870 m n. m., asi 50 m nad hladinou potoka Demänovky. Zpřístupněná je od roku 1924. Z celkové délky 8897 m (spolu s jeskyní Pustá) je pro veřejnost zpřístupněných asi 1600 m.

Jeskyně se skládá z dómů, síní a chodeb, vytvořených v šesti jeskynních úrovních, které vznikly během pleistocénu. Podzemní tok Demänovky v současnosti protéká nejnižší úrovní. Jeskynní prostory jsou vyzdobené živými krápníkovými útvary, zabarvenými sloučeninami železa a manganu do žluta až červena. Na stropě se objevují sklovitá brčka a tlustší stalaktity, na dně robustnější stalagmity a stalagnáty, na stěnách se nacházejí krápníkové vodopády. Prohlubně jeskynního dna vyplňují Korálové, Zlaté, Hroznové a Leknínové jezírko. Raritou Jeskyně svobody jsou jinovatkové stalaktity v Klenotnici a jeskynní perly - kuličky podobné hrachu - na dně jezírka ve Velkém dómu. Že krápníky rostou velmi pomalu je možné vidět třeba na sklovitém brčku ve Velkém dómu, které vyrostlo za 10 roků (1958-68) jen o 2 mm, což představuje usazení 13,5 mm3 CaCO3.

Teplota jeskyně je 6-7°C a relativní vlhkost dosahuje 95-97%. Tři otvory na povrch ve výškách 812, 870 a 889 m n. m. způsobují silný průvan, čímž získává jeskyně dynamický charakter.