Výlety do přírody na Slovensku

Od 7.8.2023 byla po dlouhé době znovu spuštěna do provozu lanová dráha na Geravy z obce Dedinky. Nachází se v jižní části Slovenského ráje u vodní nádrže Palcmanská Maša. Jednosedačková lanová s délkou tratě 1988,7 metrů má přepravní kapacitu 290 osob za hodinu a převýšení více než 200 metrů. Foto: https://sobotnik.sk/2023/08/lanovka-geravy-dedinky/

Sedačková lanová dráha ze Železné studánky na Kamzík má převýšení 186 metrů a za jednu hodinu provozu může převézt 342 osob. K údolní stanici lanovky se nejsnáze dostanete autobusem MHD linky č. 43. Je jedinou atrakcí svého druhu v širokém okolí Bratislavy. Můžete se jí vyvést nejen na Kamzík na Kolibě, ale i zpět na Železnou Studničku. Na lanovku je možné nastoupit v kterékoliv stanici. K horní stanici Koliba - Kamzík se dostanete autem. Jezdí tím směrem i trolejbus 213. Z konečné zastávky Vám to příjemnou pěší chůzí bude k nástupní...

Lesnický skanzen ve Vydrovské dolině je situován na středním Slovensku, přibližně 1 km od Černého Balogu. V krásném lesnatém prostředí Veporských vrchů uvidíte různé exponáty, které Vás seznámí s lesnictvím. Jeho minulostí, jakož i současností. Trasa dlouhá přes 3 km, nazvaná Chodník lesního času, sestává z přibližně 75 zastávek, které Vám přiblíží význam lesů pro náš život. Dozvíte se, co vše je potřeba pro jejich zachování a ochranu. Na jednotlivých zastávkách návštěvníky čekají trojrozměrné exponáty a informační tabule...

Lípa krále Matyáše roste v zámeckém parku v Bojnicích a je majetkem Slovenského národního muzea - Muzea Bojnice. Podle pověsti zasadil tuto lípu Matúš Čák Trenčanský v roce 1301, kdy zemřel poslední král z rodu Arpádovců Ondrej III. V době svého vrcholu měla koruna stromu průměr přibližně 36 metrů, větve sahaly do výšky 28 metrů a obvod kmene byl 12 metrů. Pod stromem se konávali různé posezení. Král Matyáš Korvín (1458 - 1490), o kterém je známo, že rád pobýval v Bojnicích, pořádal pod lipou velké hostiny a porady. O jeho vztahu k lípě svědčí...

Lúčanský vodopád, ležící uprostřed vesnice Lúčky, je 12 metrů vysoký kaskádovitý vodopád padající do malých jezírek z vrchního okraje travertinovém terasy. Samotná Lúčanka neobsahuje velké množství minerálů, ale její přítoky, které přispěly k výzdobě vodopádu, jsou sádrovcové-zemité teplice. Lúčanský vodopád je od roku 1974 národní přírodní památkou. foto: www.e-obce.sk

Manínska tiesňava, od roku 1967 chráněna jako Národní přírodní rezervace, se nachází nedaleko Povážské Bystrice v pohoří Strážovské vrchy. Epigenetický zlom vytvořený zařezáním Manínského potoka, který rozdělil Manínské bradlo na dvě části - Velký a Malý Manín. Vlhké mikroklima vysokých skalních stěn a útvarů umožňuje výskyt horských druhů rostlin a živočichů v malé nadmořské výšce. Ve výslunných polohách skalních stěn se pak nachází teplomilné druhy.

Naučná stezka "Historie a současnost obce Trávnica" je situován v intravilánu a v katastru obce Trávnica. Chodní Vás provede po 24 zastávkách osazených informačními panely. Tematicky je zaměřen na historické, přírodní a současné zajímavosti obce Trávnica. Mezi zajímavosti nepochybně patří čtyři zámečky, parky, dva rybníky a mnohé další pozoruhodnosti obce. Terén je nenáročný a je vhodný pro pěší, ale i na cyklistickou turistiku. Některé části trasy jsou vedeny po polních prašných cestách, jejich stav se může měnit a způsobit obtížnější...

Obrovský vodopád se nachází v ústí Malé Studené doliny ve Vysokých Tatrách v nadmořské výšce 1 330 m. Je vysoký přibližně 20 m. Byl vytvořen v roklině Malého Studeného potoka. Nejlepší přístup k němu je ze střediska Hrebienok po červené značce asi 20 minut.

Pařížské močály se nacházejí na jižním Slovensku, asi 30 km jihovýchodně od města Nové Zámky, u obce Gbelce v údolní nivě regulovaného potoka Paříž. Málokterá obec v Evropě má ve svém katastrálním území zapsanou tak překrásnou a rozmanitou bažinaté lokalitu, jako je Pařížská bažiny v Gbelce. Lokalita Pařížských močálů se nachází na jižním Slovensku katastrů obcí Nová Vieska - Gbelce - Vlasta Korec. Rozprostírá se podél asi 5 km úseku potoka Paříž protékajícího jihovýchodně směrem mezi zmíněnými obcemi, bažin pokračuje v úzkém...

Predné Solisko (2093 m) je turisticky zpřístupněný nejjižnější vrchol v hřebeni Solisek ve Vysokých Tatrách. Je jediným turisticky přístupným vrcholem v hřebeni Solisek. Hlavní výstupová trasa na Predné Solisko začíná u Štrbského plesa. Vede po modré značce pod lanovkou na Chatu pod Soliskom (1830 m) a dále prudce nahoru po zelené na vlastní vrchol. Celý výstup trvá podle mapy 3:05 hod, ve skutečnosti se dá zvládnout rychleji. Méně zdatní turisté si mohou výstup usnadnit využitím lanovky od Štrbského plesa na Chatu pod Soliskom. Alternativní možností...

Roháčský vodopád se nachází v Roháčích asi 12 km východně od obce Zuberec, v okrese Tvrdošín. Jedná se o ledovcový, částečně selektivní typ vodopádu na granodioritovém podloží. Je napájený přítokem Studeného potoka ze Spálené doliny, který je nad vodopádem v nadmořské výšce 1250 m široký 2 m. Jeho výška je přibližně 23 m.

Roklina Piecky je národní přírodní rezervací s rozlohou nacházející se v severozápadní části Slovenského ráje. Vápencová soutěska, kterou vede turistický chodník ve směru proti proudu potoka, ústí v Hrabušické osadě Píla. Na začátku trasy se nachází Bílá dolina, kde je jen mírnější reliéf, no dále následuje těžší terén, který je tvořen skalnatými bradly, kaskádami a vodopády. Nebezpečnější části trasy v soutěsce, které jsou zajištěny žebříky a řetězy, vyžadují si zvýšenou opatrnost. Během přechodem souteskou Piecky mohou turisté...

Suchá Belá je nejnavštěvovanější úžina v Slovenském ráji, jak pro svou přístupnost, tak i pro vysokou koncentraci vodopádů a exponovaných míst na krátkém úseku. Pro její oblíbenost se při průchodu tvočí před žebříky a jinými pomůckami fronty. Před vlastním průchodem kolem vodopádů vede trasa mokrým korytem řeky. Průchod úžinou je povolen pouze proti toku potoka směrem vzhůru po zelené turistické trase.

Rozhledna na vrchu Bobovec ve Staré Bystrici byla postavena v roce 2011 a spuštěna do provozu 27. srpna 2011. Nabízí Vám krásný výhled na Radôstka, Klubinu, Novou a Starou Bystrici, jakož i na Malou Fatru. Rozhledna je zděná, takže návštěvníci, kteří se bojí kývajúcich se dřevěných rozhleden nemusí mít obavy. Při rozhledně se nachází ohniště a přístřešek s posezením a také informační tabule. Rozhledna a její okolí je upraveno, nahoře vědu zděné točené schody. Během túry tímto krásným Kysuckého krajem, určitě nevynechejte návštěvu...

Rozhledna na kopci Špičák u Strečna stojí v nadmořské výšce 620 m.n.m. Byla postavena na podzim v roce 2017. Rozhledna s výškou nad 8 metrů je celá ze dřeva. Z rozhledny se Vám naskytne panaromatický výhled na Žilinskou kotlinu, hřeben Malé Fatry, část Kysucké vrchoviny a Strážovské vrchy. Výjimečností rozhledny je, že z ní můžete vidět 4 okolní hrady - Strečno, Starý hrad, Budatínský hrad a Lietavský hrad. K rozhledně se dostanete po žluté turistické značce, která začíná na parkovišti pod Hradem Strečno (POZOR! Ne cesta na hrad), nebo naučnou...

Rozhledna Zákopčie se nachází na Kysucích v katastrálním území obce Zákopčie v části Petránky - Marťakovský kopec. Stojí v nadmořské výšce 854 metrů nad mořem a nabízí panoramatický výhled na okolní přírodu, pohoří a obce. Můžete z ní vidět Velkou Rači i Velký Rozsutec v Malé Fatře. Vyhlídková věž o výšce 14 metrů je přístupná během celého roku. U rozhledny je postaven krytý přístřešek a můžete zde spatřit i malou kamennou informační tabuli. Rozhledna je postavena z kamene a dřeva a připomíná starodávnou strážní věž. Má...

Sad Janka Kráľa je park v Bratislavě ve čtvrti Petržalka. Park leží v severní části Petržalky, na severu je ohraničen řekou Dunaj. Z východu umožňuje přístup Starý most, z jihu hlavní silnice a ze západu Nový most. Park je jedním z nejstarších veřejných parků Evropy. V parku se nachází socha Janka Kráľa. Park byl založen v letech 1774-76 se záměrem vytvořit park pro veřejnost.

Sivá Brada je travertinová kupa nacházející se u města Spišské Podhradie směrem na západ. Na jejím vrcholu vyvěrá minerální pramen vytvářející malé jezírko s průměrem 3 m, uprostřed něhož nepřetržitě bublá vyvěrající minerální voda. Další minerální prameny vyvěrají v okolí. Z odtékající vody se tvoří drobné kaskády a takto se zde vytvářejí koryta malých potůčky. Travertinová kopa takovým pomalým usazováním minerálů roste asi 10 000 let. V roce 1675 byla na vršku postavena barokní kaplička sv. Kříže. Travertinová kopa Sivá Brada...

Skalnaté pleso se nachází v Tatrách pod jižními srázy Lomnického štítu v Skalnaté doliny. Pleso najdete v nadmořské výšce 1754 m n. m. Při plese je údolní stanice visuté lanové dráhy na Lomnický štít, sedačková lanová dráha do Lomnického sedla, horní stanice kabinkové lanové dráhy, která jezdí z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso. V teplém a suchém období je pleso bez vody, protože při stavbě lanovky se narušila těsnost jeho dna.