Banská Bystrica, národní kulturní památky

Městský hrad v Banské Bystrici, charakteristická dominanta a symbol historického jádra města Banská Bystrica s typickou siluetou dvojice cibulovitých věží, situovaný nahoru na náměstí. Je to národní kulturní památka. Městský hrad vznikl vedle staré hornické osadě, která předcházela založení města. Již v těch dobách zde stál farní kostel Panny Marie, který se později, koncem středověku stal centrem nové pevnosti. Funkcí městského hradu bylo chránit výnosy z těžby drahých kovů, zejména z mědi a stříbra, a královskou pokladnu. Sídlil zde zástupce...

Městský hrad v Kremnici je komplex středověkých budov různého poslání, které vznikaly postupně od 13. do 15. století. Hrad je chráněn opevněním, na které se napojují městské hradby. Kremnické městské hradby lze zařadit mezi nejzachovalejší na Slovensku. V letech 1976 - 1996 prošel hradní areál komplexní obnovou. Historické centrum města Kremnica bylo v roce 1956 prohlášeno za městskou památkovou rezervaci a středověký Městský hrad je národní kulturní památkou....

Renesanční-barokní zámek s klasicistní přestavbou postavený na základech staršího středověkého hradiště v první polovině 17. století (1631) ostřihomský arcibiskup Petrem Pazmáňom, je jednou z nejzajímavějších a nejkrásnějších historických památek Žiarské regionu. Od roku 1776 se ostrihomská arcidiecéza bulou papež Pius VI. Romanus pontifex z 13. března 1776 rozděluje na tři nove biskupství (Banskobystrická Diecéze, Spišská Diecéze a Rožňavská Diecéze)....

Hradní komplex Starého Zámku můžete najít v centru Banské Štiavnice, přímo nad trojiční náměstím. Jeho zápůjční románské architekttúry lze považovat za nejstarší zachovalou stavební památku ve městě Banská Štiavnica. Pochází z prvních let 13. století, když tu komunita horníků postavila velký trojlodní kostel, zasvěcený Panně Marii. Koncem 15. století byl kostel zvětšen a opevněn hradbami. V době tureckého nebezpečí v polovině 16.století byla realizována...

Zámeček Svatý Anton označovaný také jako Zámeček Antol, se nachází pod lesem v obci Svatý Anton, nedaleko od města Banská Štiavnica. Je to poměrně dobře zachovalý pozdě barokně-klasický zámeček s rozsáhlým parkem. Od roku 1985 je evidován jako národní kulturní památka a je zpřístupněn veřejnosti. pozdně zámeček postavený v letech 1744-1750 na místě staršího hrádku z 15. stol. Zámeček je cenný svou vnitřní výzdobou. Posledním obyvatelům byl bulharský...

Farní kostel sv. Bartoloměje apoštola se nachází ve městě Prievidza na Pribinova náměstí. Je to původně gotická stavba z konce 14. století, v 17. století byla upravována a rozšířena. Farnost v Prievidzi byla založena počátkem 13. století. V roce 1321 hradní fara zanikla, a zanedlouho se začalo se stavbou nové - městské fary a farního kostela. Během let kostel prošel různými změnami. Interiér se nedochoval v původním stavu, zachovaly se jen některé gotické...

Národní hřbitov v Martině je místem posledního odpočinku mnoha významných osobností slovenského života. Nachází se v centru města ve Sklabinské ulici. Byl založen koncom 18. století původně jako městský hřbitov. V roce 1967 byl prohlášen za slovenský národní hřbitov a národní kulturní památku. Svůj celonárodní význam získal v druhé polovině 19. století, stalo se tak poté, co byla péče o něj zveřejněna v Matici slovenské. Martin jako město nebyl vybrán...

Městská radnice v Ružomberku je historická neobarokní budova z roku 1895, která byla prohlášena za národní kulturní památku av níž dnes sídlí Městský úřad Ružomberok . Nachází se na historickém náměstí Andreje Hlinky.

Mauzoleum Andreje Hlinky nebo Památník Andreje Hlinky se nachází v Ružomberku přímo pod kostelem sv. Ondřeje. V roce 2007 přijala Národní rada Slovenské republiky zákon o zásluhách Andreje Hlinky, podle kterého se mauzoleum považuje za pietní místo. Tělo Andreje Hlinky se v něm nenachází. Jak hrobka sloužilo mauzoleum jen v letech 1941 až 1945. Andrej Hlinka (1864-1938) se narodil v Černové - součást města Ružomberok . Patřil k hlavním představitelům hnutí za...

Lípa krále Matyáše roste v zámeckém parku v Bojnicích a je majetkem Slovenského národního muzea - Muzea Bojnice. Podle pověsti zasadil tuto lípu Matúš Čák Trenčanský v roce 1301, kdy zemřel poslední král z rodu Arpádovců Ondrej III. V době svého vrcholu měla koruna stromu průměr přibližně 36 metrů, větve sahaly do výšky 28 metrů a obvod kmene byl 12 metrů. Pod stromem se konávali různé posezení. Král Matyáš Korvín (1458 - 1490), o kterém je známo, že...