Městský Hrad Banská Bystrica

Městský hrad v Banské Bystrici, charakteristická dominanta a symbol historického jádra města Banská Bystrica s typickou siluetou dvojice cibulovitých věží, situovaný nahoru na náměstí. Je to národní kulturní památka.

Městský hrad vznikl vedle staré hornické osadě, která předcházela založení města. Již v těch dobách zde stál farní kostel Panny Marie, který se později, koncem středověku stal centrem nové pevnosti. Funkcí městského hradu bylo chránit výnosy z těžby drahých kovů, zejména z mědi a stříbra, a královskou pokladnu. Sídlil zde zástupce krále a církve, scházela se zde městská rada. Jednotlivé budovy různorodé funkce obehnali společným opevněním, které chránilo patriciát před vnějšími nepřáteli i vnitřními nepokoji, zejména během důlních vzpour.

Areál městského hradu se skládá z kostela Panny Marie, tzv.. Matějovho domu, tzv. slovenského kostela, radnice, budovy fary a kamenného opevnění s baštami, vstupní branou s Barbakan, kterým se do areálu vcházelo.

Nejstarší budovou je neskororománsky farní kostel panny Marie z druhé poloviny 13. století. Původně ho obklopoval hřbitov, na kterém až do 19. století stála románská Kostnice.

Bystrický měšťané, inspirováni vzorem městského hradu v Kremnici, opevnili v poslední třetině 15. století prostor kolem farního kostela a postavili zde další budovy patřící samosprávě báňských měst, městské správě a králi: gotický dům krále Matyáše (nazývaný také Matějův dům) vznikl v roce 1479, městská radnice kolem roku 1500; krátce předtím, v roce 1492, dostavěli kostel sv. Kříže, nazývaný i slovenský kostel, protože sem chodili převážně slovenské obyvatelé, s bohatým vstupním pozdně portálem. Opevnění tvořil vysoký kamenný zeď a kruhové bašty. Nejdůležitější částí opevnění byla vstupní brána s Barbakan, dostavěna v roce 1512, do níž se vstupovalo dvěma branami, pro povozy a pro pěší. V té době prošel farní kostel nákladnou stavební úpravou, kterou podnes dokumentuje dochované oratorium s gotickou křížovou klenbou, boční kaple sv. Barbory a pozdně křídlovým oltářem od Mistra Pavla z Levoče a Pozdně bronzová křtitelnice od mistra Jodok. Typologická zajímavostí jsou portréty svatých, kterými iluzivně nahradili konzoly pod klenbou v presbytáři. Interiér kostela byl v těch dobách velmi hodnotný, hl. oltář vyhotovil Mistr Pavel z Levoče a údajně byl ještě monumentálnější než levočský. Podlehl však ničivému požáru v roce 1761; v roce 1767 ho nahradily barokním oltářem s obrazy od významného rakouského malíře J. L. Kracker. Zhroucené klenbu nahradily barokní, s iluzivní architektonickou freskou v presbytáři od A. Schmidta z letech 1767-1770. Z tohoto období pocházejí i typické siluety s cibulovitými měděnými střechami.

Do městského hradu po čase zahrnuly i městskou radnici. V druhé třetině 16. století prošla několika stavebními úpravami, které jí vtiskli dnešní ráz. V roce 1546 ji podstatně rozšířili a přestavěli. Brzy nato, v rockem 1564-1565, mistr Peregrinus upravil její průčelí včetně staré pozdně lodžie a budovu ukončil renesanční atikou s lastovičími ocasů.