Modra, národní kulturní památky

Pezinský zámek je renesanční zámek na okraji města v parku, původně středověké sídlo s opevněním pomocí vodních zdrojů - vodní hrad. Nachází se na jihovýchodním úpatí pohoří Malé Karpaty, ve městě Pezinok. Už před rokem 1271 v Pezinku postavili hrad, na který stejně jako na ostatní hrady okolí útočili vojska Přemysla Otakara II. Obklopovaly ho dvě příkopy naplněné vodou z Cajlanského potoka. Nad nimi byly dva padací mosty. V 17. století hrad pustl...

Budmerický zámeček se nachází v Trnavské pahorkatině nedaleko okraje Malých Karpat, v parku před obcí Budmerice, která byla v minulosti poddanské obcí hradu Červený Kameň. Od města Modra je vzdálen 10 km a od Trnavy 15 km. Zámeček je obklopen anglickým parkem. Byl postaven v roce 1889 v pseudogotickou slohu Pálffyovci jako lovecký zámeček. Inspirací při stavbě byly pravděpodobně renesanční zámky na Loiry. Architektura zámku je souborem prvků několika historických...

Molpir je vrch (354 m nm) nad obcí Smolenice v Malých Karpatech a pravěké i slovanské hradiště na tomto vrchu. Na vrchu Molpir se přibližně v 6. století před Kristem (starší železná doba - halštatského doba) na rozloze 12-14 hektarů rozkládalo velké hradiště. Skládalo se ze tří nádvoří chráněných valy. Opevnění bylo postaveno z volně kladeného kamení, zpevněné náspy a dřevěnými konstrukcemi. V starší době železné byl Molpir na křižovatce obchodních...

Čákiho zámeček v Prievoze (starší Csákyho zámeček) je zámeček, který dal postavit v blízkosti Bratislavy jako své letní sídlo hrabě Eugen Čáki, pravděpodobně v roce 1902. Objekt je z období zrajícího romantismu, ale vykazuje prvky eklekticismu a má nepravidelnou dispozici. V roce 1916 rozprodat Pavol Žolnajov jednotlivé části francouzské zahrady původně patřící ke zámečky. V 1933 stavbu spolu s malou částí parku koupili řádové sestry kongregace Dcer svatého...

Slavín je monumentální památník vysoko nad Bratislavou, v části Slavín jejího Starého města, připomínající sovětské vojáky padlé ve 2. světové válce. Památník Slavín s areálem je od roku 1961 slovenskou národní kulturní památkou. Nachází se na předhoří Malých Karpat a představuje jednu z turistických atrakcí Bratislavy. Je vyhledávaným místem pro svojí polohu, protože je z něho dobrý výhled na celou Bratislavu.

Založením University Istropolitana Matyášem Korvínem v roce 1465 se začaly psát dějiny vysokého školství na území dnešního Slovenska. V tomto roce na žádost Matyáše Korvína papež Pavel II. pověřil Jána Vitéza zo Sredny, arcibiskupa ostrihomského, a Jana z Čazmy (Jána Pannónia), pécskeho biskupa, založením univerzity v Uhersku (v té době jediné, i když ne první). Roku 1467 zemřel bohatý bratislavský měšťan Gmaitl a jeho domy s příslušenstvím připadly...

Katedrála sv. Martina, dříve Konkatedrála sv. Martina (slovensky Dóm svätého Martina) je největší a nejznámější kostel v hlavním městě Slovenska  - Bratislavě. Dóm byl postaven ve 14. století. Přístavby jsou z 15. až 18. století. V 19. století byl regotizován. V letech 1563-1830 zde probíhaly korunovace uherských králů a královen. Věž dómu je vysoká 85 metrů a je nejvyšší věží v Bratislavě. Na jejím vrcholu je kopie svatoštěpánské koruny.

Villa Rustica je archeologická lokalita, naleziště pozůstatků římské památky nacházející se na katastrálním území bratislavské městské části Dúbravka. Pojmenováním villa rustica se označuje typ obytné římské budovy vybavené vodovodním systémem sloužící jako lázně. Zbytky takové stavby byly objeveny v lesích mezi Dúbravka a Devínská Novou Vsou (ve výšce 210 m nm na lokalitě zv. Velká louka) v roce 1982. Jedná se o jedno z významných archeologických...

Kostel svatého Víta je nejstarší sakrální stavební památkou Rusoviec, v okrese Bratislava. Je situován v jižní části parku Rusovská zámečku hned vedle hlavní silnice. Stavebně je kostel sv. Vítá jednoduchou jednolodní stavbou s presbytářem a predstavanou čtyřhrannou věží, vysokou 17 metrů, stojící na dvou mohutných pilířích. Počátky kostela sahají až do pozdě-římského období. Současný kostel byl vybudován v renesančním slohu v roce 1613 na místě...

Mohyla gen. Dr. Milana Rastislava Štefánika byla postavena v letech 1927-28 podle projektu architekta Dušana Jurkoviče. Stojí na vrchu Bradlo ve výši 543 m nad mořem. Od roku 1968 je mohyla národní kulturní památka. Památník je 65,5 m široký a 95,5 m dlouhý a postaven je z přírodního kamene travertin. Mohyla je ve vlastnictví a správě města Brezová pod Bradlom odkud k ní vede cesta autem. V rodném domě M. R Štefánika ve vesničce Košariská (pouze 4 km od města Brezová...